Zrcadlo
Zrcadlo
Jednou večer jsem neměla co dělat a tak jsem si zkoušela oblečení na druhý den. Když jsem stála před zrcadlem a prohlížela jsem se, najednou jsem ve svém odrazu uviděla, jak mi stéká po rameni krev.Když jsem se ale na to rameno podívala, nic tam nebylo. Ani šrám, ani kapička krve. Nenechala jsem se zaskočit a zkoušela si oblečení dál. Když jsem se ale zase podívala do zrcadla, viděla jsem, že u mé postele stojí nějaká postava a v ruce drží nůž! Myslela jsem si, že se mi to zase jenom zdá a tak jsem se v klidu otočila. V tom se otočil klíč ve dveřích, zavřelo se okno a zhasla lampa .Už jsem nebyla klidná, spíš naopak. Šíleně jsem se bála a v tom se na zrcadle objevila krev! Bylo jí čím dál tím víc, až byla i na koberci. Chtěla jsem běžet za mámou, ale dveře nešly otevřít! Teprve pak mi došlo, že ta postava tam stále stojí! Pak začala odříkávat takovou divnou řeč, které nebylo vůbec rozumět! Snažila jsem se uklidnit, ale v tom mě něco praštilo do zad a já jsem omdlela. Když jsem se ráno probudila, tak bylo okno otevřené, lampa svítila, dveře byly odemčené a zrcadlo krásně čisté. Ani památka po tom zvláštním večeru. Jenom byla vedle mě jedna kapka krve. Zjistila jsem, že mi vytekla ze šrámu na rameni. Ten šrám byl na úplně stejným místě, kde jsem ho viděla v zrcadle. Podívala jsem se znovu do zrcadla a zase jsem tam na okamžik zahlédla onu postavu! Byla zohavená a smála se. Potom zmizela a já jí už nikdy neviděla. Na rameni mám ale šrám dodnes!